Červená Kalkulka

Karkulka dostala od své babičky červenou čepičku, protože ji nosila všude, začali jí ostatní říkat Červená Karkulka. Jednoho dne šla Karkulka za babičkou a měla s sebou košíček plný dárečků.

Než k ní však stačila dojít, přihodilo se babičce něco zlého. Do chaloupky se vkradl vlk a babičku snědl. Poté si nasadil babiččiny brýle a ulehl do babiččiny postele. Když přišla do chaloupky Karkulka a podívala se na babičku, podivila se:

„Babičko, ty máš ale velké uši.“
vlk odpověděl:„To abych tě lépe slyšela,“
„Babičko, ty máš ale velké oči“

Vlk odpověděl: „To abych tě lépe viděla.“
„Babičko, ty máš ale velkou pusu“
Vlk odpověděl: „To abych tě mohl lépe sníst!“

Poté otevřel tlamu a snědl i Karkulku. A jak měl plné břicho, svalil se zpátky do postele a tvrdě usnul. Za okamžik šel kolem hajný a z chaloupky uslyšel hlasité chrápání. Podivil se a nakoukl do chaloupky. Byl velmi překvapený, když v babiččině posteli neležela babička, ale vlk s obrovským břichem. Bylo mu hned jasné, co se stalo. Proto nezaváhal a rozřízl vlkovi břicho. Byl překvapen, když s něho kromě babičky vyskočila i Karkulka, obě živé a zdravé. Poté naplnili vlkovo břicho kamením a zašili ho. Když se vlk probudil, pocítil žízeň. Šel se tedy napít ze studny, kamení ho však převážilo a on do studny spadl.